Co je v lidech nejvzácnější – to dítě ví:

Je to přece láska!

Je jak prostá říkanka z hor

Jak tichý chór, co rány pohladí

Co v nás je nejžhavější – to dítě ví:

Je to přece láska!

Bodá a pálí to v nás

V zádech je mráz

V hlavě bezvládí

Ztrácíme zábrany, rozum jde spát

A země je nádherně vratká

Vratká

Ať zítra je svátek lásky

Ať s námi věčně zůstává

A šílenou spoustu krásy dál nám rozdává

Ať láska svátek má

Co mě k tobě táhne jak proud

zkus uhodnout

je to přece láska

Tvůj dotek boří mou hráz

nevnímám čas a svět kolem nás

Ztrácíme zábrany, rozum jde spát

A země je nádherně vratká

Vratká

Ať zítra je svátek lásky

Ať s námi věčně zůstává

A šílenou spoustu krásy dál nám rozdává

Ať zítra má láska svůj den

Ať zítra taky svou noc má

My ji slavit rádi půjdem

Já – ty – ty – a já

Ať láska svátek má

Projdem spolu městem

Ať mi všichni závidí

Ať na mě všechny žárlí

Až nás potká půlnoc

Najdem město bez lidí

Budem slavit svátek lásky

Co bude dál, to už se nevypráví

A když, tak jen básnickou zkratkou

Sladkou

Ať zítra je svátek lásky

Ať s námi věčně zůstává

A šílenou spoustu krásy dál nám rozdává

Ať zítra má láska svůj den

Ať zítra taky svou noc má

My ji slavit rádi půjdem

Já – ty – ty – a já

Ať láska svátek má

Ať láska svátek má