Byl to celkem příběh krátký,

jen malá láska s malým el.

Ani nechtěl jsem tě lákat zpátky,

snad jenom otazník jsem v tváři měl.

O něco jsme chvíli hráli,

pak v poločase pískly aut.

Ještě chvilku jsem tě ztrácel v dáli,

a pak mě pohltily proudy aut.

Jeď, jeď má to spád i na dva tři válce,

jeď, jeď má to spád, teď patříš jen dálce.

Je krásné se hnát dálavou,

dokud se před tebou kroutí s plnou parádou,

zatáčky brát teď už jdou ti.

Život je rychlý a v plném spektru,

celý se vejde do tachometru.

Třeba se minem jen o pár metrů,

jeď má to spád.

Nejde o ten velký závod,

jde spíše o to dál si hrát.

Nikdo nemusí mi dávat návod,

jak zdolat dlouhé šňůry autostrád.

Nechybíš mi vůbec v ničem,

a nepodléhám náladám.

Díky tobě můžu cinknout klíčem,

a jet svůj závod jak ho cítím sám.

Jeď, jeď má to spád....

......má to spád.

Jeď, jeď má to spád....

......má to spád.