Po vystoupení s Písní o mé zemi, která mu zajistila vítězství na Bratislavské lyře v roce 1969 a která byla protestem proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, byla Karlu Černochovi zakázána umělecká činnost. Na stránky tisku se však vrátil poměrně brzy, již v roce 1971. Nejprve se však musel veřejně distancovat od Písně o mé zemi a jejího poselství a následně i vrátit ocenění, které v Bratislavě v roce 1969 obdržel. Vrátit musel i údajně nepřiměřeně vysoký honorář, který za své vystoupení obdržel. Část veřejnosti Černochovo pokání a návrat na hudební scénu uvítala, jiní ho začali považovat za kolaboranta a zrádce. V tomto názoru je utvrzovala i jeho opakovaná účast na kulturních vystoupeních a jiných akcích, u nichž byla patrná propagace komunistického režimu.

Karel Černoch získal angažmá v Divadélku Ateliér ve Spálené ulici na pražském Novém Městě, hostoval ale také v některých představeních Divadla Semafor. Ve své hudební kariéře se přiklonil k moderní country hudbě, kterou hrál společně se skupinou Country beat Jiřího Brabce, v níž vystupoval po boku někdejší československé pěvecké hvězdy Nadi Urbánkové.

Po Sametové revoluci v roce 1989 našel své uplatnění jako muzikálový herec a zpěvák. Začal vystupovat s komikem a hercem Jiřím Wimmerem, ale působil také jako moderátor v pražském Country rádiu.

V říjnu roku 2004 se stal společně se zpěvákem Patrikem Stoklasou účastníkem dopravní nehody, kterou přežil. Zemřel v prosinci o tři roky později, a to na rakovinu tlustého střeva.