Jak rozdvojený druhý já

představa dost bláznivá

hračka v rukou dítěte

žena, co se usmívá

podivnej sen se mi zdál

dvojroli jsem v tom snu hrál

Na vlastním pohřbu jsem byl

a na hrob kytku si dal

1. Jak rozdvojený druhý já

představa dost bláznivá

hračka v rukou dítěte

žena co se usmívá

podivnej sen se mi zdál

dvojroli jsem v tom snu hrál

Na vlastním pohřbu jsem byl

a na hrob kytku jsi dal

R: V útulcích pro ztracený

upíjí smutek svůj

z čistejch pohárů

vzpomínky štípou na duši

jako hejna černejch komárů

R: V útulcích pro ztracený

upíjí smutek svůj

z čistejch pohárů

vzpomínky štípou na duši

jako hejna černejch komárů

2. Kdo to tvrdí, že jsem to já

smíchem zakrývá svůj pláč

možná, že se nepozná

pod maskou skrývá svoji tvář

v tomhle světě je jen strach

barvu černou poznávám

jasně vídám, že jsem svůj vrah

funebráky potkávám

R: V útulcích pro ztracený

upíjí smutek svůj

z čistejch pohárů

vzpomínky štípou na duši

jako hejna černejch komárů (2x)