1. Zase jedno překvapení, jé

pro mě však nové není

že z obrazu mám v rukou rám

Dobře vím, že mé klení

na věci nic nezmění

tak s palcem v zubech přemítám

R: Né, že mě jak druhým není přáno

ne - ří - kám a jsem rád

né, že co já bral jsem a nyní je mi bráno

bůh ví kam jsem neměl snad

2. Pro jednu kopretinu pouhou, jé

držím v ruce motyku dlouhou

chtěl jsem okopat nevinnou

Na místě kde včera kvetla, jé

leží teď z chroští metla

v rozpacích stojím nad hlínou

R: Né, že mě jak druhým není přáno...

3. Už málo času zbývá, jé

to se rychle stmívá

co dřív jsem napsal nejde číst

tak si dám ještě dvě deci, jé

a ve své kleci

zas začnu lítat jako píst