Co se děje, hej, hej,

venku leje, jé, jé, ale nám je hej,

zblízka i zdáli sjíždějí se kapely

chcem aby hrály v pátek pondělí,

chcem aby hrály polka bubny činely dál...

a smutky kdo by si bral...

Co se děje, hej, hej,

venku leje, jé, jé, ale nám je hej,

sál v jednom žáru, kapela de na doby,

má ale páru, zná své nádobí,

pár vedle páru, všechno tančit chtělo by v nás...

teď není na smutky čas...

Najdi tenhle klub a bez obavy vstup sem k nám,

zní tu zpěv a smích snad ve všech jazycích a nářečích co znám,

ten anebo ten kdo dříve samoten to táh,

objeví tu svět v němž zapomene hned,

že vůbec někdy cítil marnost a strach.

Co se děje, hej, hej,

venku leje, jé, jé, ale nám je hej,

klub je jak náves, my tu máme randezvou

zvuk strun a kláves, tisíc úsměvů,

žije ta náves, komu je dnes do zpěvu, nám...

a kde jsou smutky.. ty tam.

Hej, hej,

venku leje, jé, jé, jé, ale nám je hej...