Zas číslo vytáčím a počítám.

Jen zvonění už po osmé a nejsi tam.

Však slyším náhle celkem jiný ton.

Halo,nepokládej telefon.

Je mi bídně, je mi hej,

že jsem náhle s Tebou sám.

Jsem blázen Těžký případ

od té chvíle, co Tě znám.

Jen se mému zmatku směj,

nebojím se trapasů,

Dokud smím Tě slůvky líbat - do vlasů.

Už dávno znám Tě z letmých setkání.

Vždy vídal jsem Tě v představách i ve spaní.

Ve vlastní tváři nevyznám se snáz.

Halo, co však neznám - je Tvůj hlas.

Ale jak jej můžu znát,

když jen stále mluvím sám.

Inu blázen těžký případ

od těch dob, co já Tě znám.

V duch dál si kreslím rád z profilů i z anfasů.

Tu tvář co slůvky líbám - do vlasů.

Halo, nepokládej telefon.

Podej stížnost písemnou,

že Ti volávám, když spíš.

Můžeš vysmát se mým chybám

i mlčet dál smíš.

Dveře zamkni přede mnou,

najdu zadní vrátka snů.

A díky nim Tě líbám - do vlasů.