Já se rád pasu (lapasu)

pohledem na krásu tenkou v pasu. (v pasu)

Rád šel bych cestou necestou,

za v pasu tenkou nevěstou, jakou je

Cecílie, co žije na Moravě, tam co je Dyje.

Cecílie, oči pomněnek a tváře magnolie.

Kdyby chtěla, na každým prstu tak deset by jich měla.

Když se usměje roztajou závěje, celý svět okřeje.

I ten Romeo Julii dal by za Cecílii.

Cecílie to fuldouzr a kombajn v jednom těle.

Cecílie nohou seje, rukou pleje, hubou mele.

Ale zrovna nedávno jsem byl na brigádě a co vidím,

Cecílie tam dojí krávu vzhůru nohama.

Povídám Cecílie, co to je za nápad dojit krávu vzhůru nohama

a ona povídá, to je zlepšovák,

já chci aby ta smetana z toho vemene vyšla ven první.

I ten Romeo Julii dal by za Cecílii.

Cecílie, když se špatně vyspí, syčí jako zmije

a pak bije, kde jsou pomněnky a kde je magnolie.

Málo stačí a Cecílii narostou hlavy dračí,

leč za chvíli moje Cecíli zas jako lilie.

Pro tu proměnu vzal jsem si za ženu Cecílii.