Ráno snídám vůni vlasů,

k obědu mám tvoji krásu

a večeřím tvůj hlas, tvůj dech, tvůj klín.

Tam tam, noci buší,

do dvou těl a do dvou duší

výš a výš padám k tobě blíž

Měsíc chodí po moři a moře hoří,

duše do duše se v dlouhých vlnách noří,

nekonečno konečně se prodírá ven,

mléčná dráha rozlévá se na celou zem.

Noc velkým vrzem škrtne o zem a jede dál,

čas na chvíli zastavil se, jakoby spal,

nahá věčnost důstojně se zakrývá tmou,

den se řítí plnou parou nekonečnou.