1. V mostecký ulici, každej den postála,

před krámkem vonícím, trálálala lalalála.

Vždycky si říkala, na moje soužení,

musí bejt koření, to vim, že mám ten lék na lásku brát.

R: Řekněte, míváte lék na bolest vezdejší?

Zda vůně mícháte, co touhu konejší?

Zač mi ho prodáte, najde-li se takový?

Zač mi ho prodáte, já ho musím mít.

2. Minulý pondělí a pak už nepřišel,

že cestu nenašel, trálálalalalála.

Že cestu nenašel, k našemu líbání,

zbylo jen zoufání, to vim, že mám ten lék na lásku brát.