Když už nemáš touhu běžet krajinou a řvát

Když začínáš tušit stín, když začínáš se bát

Když tvý nohy nechtěj hledat cestu přes močál

Když i kopce, stromy k tobě náhle promluví

Když už máš cizí tvář

Když tvý sny odešly spát

Když je stín nad tebou

Když tvůj řev umírá... U.R.DEAD

Když tě řeka večer k sobě volat začíná

Když se ve vzpomínkách začneš vracet do dětství

Když tvý oči vidí, jak kolem čas utíká

Když se noci dlouží a tvý dny se zkracují

Když už máš cizí tvář

Když tvý sny odešly spát

Když je stín nad tebou

Když tvůj řev umírá... U.R.DEAD

Když svůj pohled upíráš jen na zem, do listí

Když už nezávidíš ptákům odlétajícím

Když je doba zlá a ty se schovat zalejzáš

Když už Minas Morgul po tvý duši nedychtí

Když už máš cizí tvář

Když tvý sny odešly spát

Když je stín nad tebou

Když tvůj řev umírá... U.R.DEAD

Mýtus Insania, Kniha II, Žalm VII, verš 153-176