Jsme hrstka vyprahlých bloudících duší

A potloukáme se Pouští beznaděje

Neslibuj déšť, prosím, neslibuj déšť

Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť.

Putujeme obrovskou opuštěnou zemí

Občas upřeme svoje oči plný písku k obloze

Neslibuj déšť, prosím, neslibuj déšť

Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť.

Bože, tvé falešné sliby nám působí bolest

Pokud není naděje, neslibuj déšť

Neslibuj déšť, prosímtě, neslibuj déšť

Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť.

M.I., K. III, ž. VI, 120-131