Nemůžeš ji vidět, chytit,

Ani slyšet, ani cítit,

Leží pod horou a za hvězdami

A vyplňuje prázdné jámy.

Je tu první - a znovu následuje,

Končí život, smích usmrcuje.

V tváři modré, oko září

Vstříc oku v zelené tváři

"Připadají stejné obě,"

první oko praví sobě.

"Jenže druhé z hloubky vzhlíží

na mne, oko v téhle výši."

Žere všechno, hltá celé světy,

Stromy, ptáky, zvířata i květy

Hryže železo, i ocel stráví

Na prach drtí tvrdé skály

Svrhne krále, města rozboří

Se zemí srovná všechna pohoří.

M.I., převzato, K. II, ž. VIII, verš 177-194

český překlad - Insania