Cesta je u konce, křídla uhnívají

Pozdrav přicházející nový den

Teď umřely všechny tvé sny

Nevím, jak říct, jak moc jsem měl

Ten život rád

Zarůstám do ledu, můžu jen čekat

Nezkoušej křičet "Ne!", když přichází

Zima, vzpomeň si na své

Sto let staré dětství

Příroda tě volá a pláče

Chce tě zpět do svého lůna

Tak se připrav... konec je začátek

A pohřební buben mi zní nějak vesele...

Přeji ti dobrou noc,

Když zavíráš oči před sluncem

Přeji ti dobrou noc,

Když si tě příroda bere zpět

Přeji ti dobrou noc,

Když tě zase objímá stará dobrá země

Přeji ti dobrou noc,

Když tě tam všichni vítají.

M.I., K. II, ž. IV, verš 71-91