Setkávám se čím dál víc s lidma co nepřejou

zároveň podporujou, mají dvě cesty, nemají oči,

neví kterou

na netu píšou, že musím umřít, že mám pokračovat, neví co dřív

neví co říct, nemají svědomí, úctu, jsou nemocní

jsem maximální otrok svojich rýmů beatů pocitů

zároveň nepřítel svých slov, depresí a soucitu

zatím necítím únavu, mám chuť se obětovat

jindy nemám sílu o víkendu prodat svoje slova

občas mě stíhá pocit, že nemám proč to dělat

sedět nad textem v noci, reapovat pro stádo telat

nevěřím novodobým, proto si sám sobě dělám manažera

otočený zády k tomu, co scéna chtěla

nechci se prodat beefem, zářit jak lokální hvězda týden

dělám promak s teamem, neptej se mě kurva kdy to výjde

jezdíme pro vás víkend co víkend na stagei jako IF

píšu život jako příběh a vím, že neminu cíl