Představ si skálu, která stojí,

na slunci nemá žádný stín,

proto se skála noci bojí,

potmě je stejný každý splín.

Představ si vílu, která strádá,

že jenom stínem v noci je,

přesto si víla světla žádá,

co všechny stíny překryje.

Necítíš úzkost, neslyšíš pláč,

ani nevidíš slunce, už vím, co jsi zač.

Jsi prodavač stínů, co na rohu stál,

prodal mi svíci a pak se smál.

Prodat stín mi můžeš,

klidně mě stáhni z kůže,

nevěřím, že najdeš svůj vlastní ráj.

Prodat stín mi můžeš,

stejně si nepomůžeš,

ke dveřím s nápisem:stůj, věčný ráj.

Představ si dítě, které vidí

na nebi zvláštní znamení,

ukázat mámě se jej stydí,

důvěra z lásky pramení.

Představ si sítě, které chytí

najednou den a noc a stín,

přesto se sítě stínů štítí,

proto je pouští z pavučin.

Padni na kolena a nastav tvář,

úcta povolena, nejsem lhář.