1. Jsem na konci cesty a zouvám se z bot,

chci chudákům platit a že nejsem skot,

ten prstýnek zlatej, co v hrsti ho mám,

je pro tebe, holka, a tak ti ho dám.

2. Už rány si lížu a skáču jak laň

a říkám si: před tím mě osude chraň,

to kdybych se z bláznil a slinu snad chyt,

svý krámy si sbalit a někam zas jít.

R: Bloudil jsem zemí i mořem

hladovej, smutnej a sám,

zakop o kdejakej šutrák a kořen,

smůlu nepočítám.

3. Na špinavou práci mně brávali jen,

já na slámu lehal, když usínal den,

pak dali mě k jídlu, co dávali psům,

kolem jen až ke kolenům.

4. Při kácení stromů pak v roklích jsem mok,

tma tmoucí a ozlomkrk byl každej krok,

já vzpoměl si v tu chvíli moje milá,

že líp nežli s tebou se neusíná.