1. Podběl mi z pangejtů mává

šedivým ránem přikrytej,

Emi

mrholí, a z mlhy závoj

je na mě schválně ušitej.

2. Mizerně skrz něj se kouká,

už celou noc mám za sebou,

Emi

abych neusnul, tak si broukám,

a dýzl klepe pode mnou.

R: Ráno, až se slunce nad obzorem ukáže

a všem hospodskejm u silnice poví,

že by sis chtěl u nich kafe dát,

tak si dodej ještě trochu kuráže,

jseš chlap, kterej čas neúnavně honí

[: a svou káru musí taky hnát. :]

3. Den už se pomalu blíží

a tma je špatnej společník,

Emi

nejhorší ve chvíli zrádný,

na jaký dávno jsem si zvyk'.

4. Až zvednu od čáry bílý

konečně oči znavený,

Emi

pohladím tu, co na mě čeká,

a budu patřit jenom jí.

R: