1. Proč jsou oči tvý jako tráva,

když je ráno tolik zrosená,

Ami

proč se trápíš a proč dává,

smutek znát tvá hlava skloněná.

2. Každej ví, že nemám stání,

a že nikde jsem nadobro nezůstal,

slzy tvý mi trošku brání,

přesto jít zas musím kousek dál.

R: Za tou strání, kam se večer k spánku slunce uloží,

čeká máma, že jí jednou hlavu na klín položí

její syn,

kterej odešel a nedal celej čas o sobě znát

velkou lásku svoji hledal,

teď se domů vrací rád, tolik rád, já vím.

3. Slib ti dám, tři slůvka krátký,

věřit můžeš jim a taky nemusíš,

řeknu jen: Já přijdu zpátky,

a že splním je, snad brzy uvidíš.

R: Za tou strání, kam se večer k spánku slunce uloží,

čeká máma, že jí jednou hlavu na klín položí

její syn,

kterej odešel a nedal celej čas o sobě znát,

velkou lásku svoji našel,

teď se domů vrací rád, tolik rád, já vím.