Kdyby má trpělivost křídla měla mohu se vznést

žiji někde uprostřed nas

někdo tam kdesi sedí říká za mě to co si chce

a kolem jeho slov jde svědomím čas

R: My vždycky byli jsme a budem to je normální svět

i bez vás množíme se to už je řád

setkání bláznů na Golgotě v podvědomí

kde pýcha před pokorou zůstala stát

To my sme ti kdo mohou změnit svět a s hrdostí stát

a vaše práce naše je moc

pokorně máte sloužit národu a o milost se bát

kolikrát sem dnes s vámi hlasoval moc

R:

Slibujem že už se vás nebudeme nikdy už bát

a že se na všechno vždy budeme ptát

a stokrát za rok že vám připomenem bídu a hlad

jejimi by snad plakal celý náš stát

R: 2x

1.sloka

R:

:/kde pýcha :/před pokorou/: zůstala stát/: