Ami E7

1. Kvetly louky a na bílých pláních

Ami

ráno otvíraly motýlům svět,

|: a já se neptal, šel jsem nahoru strání tam,

Ami E7 Ami

kde tráva voní jako šalvěje květ. :|

R: Víš, já tě miluju tak, že až se ztrácím,

že denně přemýšlím, zda může to být,

|: tam mezi pampelišky, dám si tě, lásko, dám,

a budu dělat svět, jak chtěl bych ho mít. :|

2. Vždyť máš vedle oka malinkou vrásku,

kdopak tě poznamenal hvězdičko má.

|: Nic není na světě tak lehké, jak zranit tam,

kde duše citlivá, je tak citlivá. :|

R: