Ztrouchnivělý strom, paže mrazem tuhnou

žijící kdys tělo nyní větve kryjí

těžko poznat ve sněhu postavu nehybnou

rudý krve květ se mrazem vybělí

Průzračné paže ledových bytostí

zvedají mne vzhůru, skutečnost či sen

hvězdy noční oblohy promění se v trny

krutost sfér astrálních, je polární den

CHLAD, chlad mi proudí v žilách

Svoboda všech smyslů běsnící v mém těle

z promodralé postavy vytratil se dech

nehybným vzduchem letící mrak krystalů

od srdcí starých kamenů, jinovatky mech

Vidím - skrze oči ledních medvědů

cítím - skrze v chlad zakletý svět

slyším -skrze nesčetná slz jezera

duše - z každé kapky krve led