Tvé náručí posvátný byl háj

Svět můj a tvůj, nedozírný kraj

V něm smíchu šál tak vlídně hřál

Kde končí pláň, objeví se sráz

Jak labyrint uzavírá nás

Teď spousta zdí až k souhvězdím

Když klíče dávno zlámané

Zkouší zámek zmýlit

Chceš dát jim šanci, ale já ne!

Tápání je příliš znát

Tvé náručí stísněný je kout

Jen s námahou se tu můžu hnout

I dýchat smím jen s úsilím

Když klíče dávno zlámané

Zkouší zámek zmýlit

Chceš dát jim šanci, ale já ne!

Tápání je příliš znát

Když klíče dávno zlámané

Zkouší zámek zmýlit

Chceš dát jim šanci, ale já ne!

Tápání je příliš, příliš znát