Auto zpívá píseň ospalou,

ulice jsou mírně pod parou,

sedím v koutě schoulená,

kabát mám přes ramena,

snad i spím.

Obrazovka snů se zapíná,

odfouknout jde hůř než ofina.

Dobrou noc a dobrý den

všem, co maj´ se rádi navzájem.

Půlnoc je namodralá,

až sem z dálky mě se dovolala.

Říká, blázne, já jsem máma bloudících.

Aha, i bouřliváků.

Půlnoc je namodralá,

až sem z dálky mě se dovolala.

Říká, blázne, já jsem máma bloudících.

a ty jsi dál dítě mé.

Milencům dech lásky ulétá,

na chodnících Faust i Markéta,

okna jsou už načerno,

v nás však hodiny i po tmě jdou.

Půlnoc je namodralá,

až sem z dálky mě se dovolala.

Říká, blázne, já jsem máma bloudících.

Aha, i bouřliváků.

Půlnoc je namodralá,

až sem z dálky mě se dovolala.

Říká, blázne, já jsem máma bloudících.

a ty jsi dál dítě mé.

Půlnoc.

Půlnoc je namodralá,

až sem z dálky mě se dovolala.

Říká, blázne, já jsem máma bloudících.

a ty jsi dál dítě mé

a ty jsi dál dítě mé.