1. Ten širý proud jak přejít mám,

proč neumím se nad něj vznést,

ach, člun tak mít, ten řídit znám,

v něm lásku svou bych chtěla vézt.

2. Jak kamení, jež působí,

že potápí se celý prám,

tak těžká zdá se, bůh to ví,

má láska zlá, co v srdci mám.

3. Vždy,když se láska rozvíjí,

rubínů zář se line z ní,

však jako krůpěj pomíjí

pod letní výhní sluneční.

4. Až něžnou růži spatříš kvést,

co trny zájem oplácí,

nenech se krásou klamnou svést,

hleď, ruka má teď krvácí.

5.=1.