1. Já jsem vandrák a karbaník a po krajích jezdím sám,

sotva leze už můj vraník, jó, a taky dost chlastám.

2. Že jsem syčák a že jsem sígr, nechce mě znát ani bůh,

šerif číhá na můj flígr, jenom chřestýš je můj druh.

3. Jak tak jezdím na vraníku, tak už neznám pojem čest,

ten není v mým zákoníku, tam je jenom nůž a pěst.

4. Já jsem vandrák a karbaník, zkouřenej jsem nehezky,

tak mě můžeš, bože, škrtnout v tý svý knize nebeský.