V zajetí noci

spřádám sítě všech svých vin

Tajemný pocit

na mě dýchá z rozvalin

Roste napětí, tvoje objetí

Jedovatý had

Vůně chladných gest,

uzavřených cest

Kterou mám se dát?

Dál půjdu sám,

co jiného mi zbývá

Vášeň ohnivá

Své pocity skrývám

Jenom spát, jenom snít

A tak dál odejít

Pohřbený v nadějích zůstávám

Pro svůj ztracený klid

Pro tíhu všech těch křivd

V chladivých peřejích klesám

Oprýskané dojmy

Stále stejná šeď

Jeden krok do tmy

Pak už není cesty zpět

Odmítnut čekám

a z otevřených ran

prýští záře hvězd

Její krásná tvář

ďáblu na oltář

Snad se mi jen zdáš