Něco mi drtí ruce v zápěstí

vnímám dým, chci spát

proč stojím sám uprostřed náměstí

špína a smrad

Všichni se na mě dívaj z výběhů

dneska daj jim žrát

co cítím z očí, z jejich příběhů?

závist, a strach

Tak pojď

seš podivnej

budeš mít soud

je jedno, že seš nevinnej

pojď

seš podivnej

budeš mít soud

tak rozhodnul jsem já

Mý provokace byly záměrný

nejvíc jsem se smál

je divný to, co není průměrný

říkal pan král

Už padá kamení na dláždění

náhončí už jdou

a kolemjdoucí jsou rozvášněný

tleskaj a řvou

Tak pojď

seš podivnej

budeš mít soud

je jedno, že seš nevinnej

pojď

seš podivnej

budeš mít soud

tak rozhodnul jsem já

Jsme zvyklí, že se nám zrádci smějou do očí

při tom nám kážou svou víru

máme v sobě jejich řád, nikdy to neskončí

vždycky nám ukážou sílu

Jsme zvyklí, že nás maj zrádci pěkně v područí

jsme rádi, když jídlo hází

občas nás nechaj si hrát, jenže to nestačí

vůle ke změně tu schází

Vůle tu schází

strašně mi schází

Soudí mě, že byl jsem svůj

Orwell s Kafkou začínaj psát

já vím, že tenhle příběh je jen můj

další četbou neztratí spád

Tak pojď

seš podivnej

budeš mít soud

je jedno, že seš nevinnej

pojď

seš podivnej

budeš mít soud

tak rozhodnul jsem já

Tak pojď

seš podivnej

budeš mít soud

je jedno, že seš nevinnej

pojď

seš podivnej

budeš mít soud

tak rozhodnul jsem já