Sprostý pití

A navíc mi někdy noc přinesla Sprostý pití.

A chladně, skoro lhostejně

mi ukazovala obrazy:

Muž se naklání

Muž se přehýbá

Praská mu krk

A všechno vsedě

Za čelem bodláky

a upilovaný trubky

Hořkost až k uším

Rýhy za ušima

Cesty za ušima

Řezanka v zátylku

Mávnout rukou jako sto let

A všechno vsedě

Sklo v břiše

Ze rtů puchýře

Sítě na očích

Obočí ožehlý

Zafačovanej jazyk

Samota pod víčkama

Piják v pasti

Sprostý pití

Sprostý pití

Sprostý pití

A všechno vsedě

Muž nejí

a vyděšeně dáví

Muž se zapomněl

Zapomněl na sebe

a čeká

až mu sebe někdo připomene

Že to bude bolet

to ví

ale už si nemůže vzpomenout

co by měl udělat

Je to už dost dávno

co si na sebe pamatoval

Je to už nějakej čas

co se někde tuhle támhle

napil dobrýho chlazenýho nápoje

Na to už zapomněl

A tak si teď s chutí dá

svý starý dobrý

Sprostý pití

Sprostý pití

Sprostý pití

Propánajána!

Dneska ráno

se skoro střízlivej

nemoh trefit

do dveří koupelny!

Skoro střízlivej!

Ale co tam taky…

Záchod je ucpanej

a žiletky jsou tupý

Tak si říká:

"To přece už nemůžu vydržet…"

a dá si další

jedno horší než druhý

To Sprostý pití

Sprostý pití

Sprostý pití

To že se občas pomočí

to je fakt hrůza

ale co s tim?

Je to zkrátka silný pití

Sprostý pití

tohle pití se nedá ukočírovat

Občas si muž pustí hudbu

ale číst už nemůže

maximálně jednim okem

a stejně si to nepamatuje

", jak by moh?

Moc toho nenamluví

jenom občas hučí do řeky

To jsou monology!

Zn. Sprostý pití

Když ho popadnou křeče

tak leze po čtyřech

a snaží se vzpomenout

Ale, proboha, na co?

A tak si dá, zase si dá

a přepije bolesti

Vždyť je ten chlap

úplně vypreparovanej!

A nevzdá to a zírá do zrcadla

Nemá se rád

Nemůže se ani cejtit

ale malovaným hrnečkem

si připije na zdraví

Když zalehne

zdá se mu o hlubokých lesích

když nemůže spát

poslouchá šepoty za oknem

ale měl by se trochu vyspat

ráno ho totiž čeká

Sprostý pití

Sprostý pití

Sprostý pití

To modlitbě moc neslouží

tak jen kleje

Stejně jeho úsměv

začíná bejt jako z vosku

Nedávno se ošklivě pořezal

bez náplasti – co naděláš?

Natáh si na ruku ponožku

ruku schoval do kapsy

a šel mluvit do řeky

ale jinak všechno vsedě

a taky si občas zazpíval

ale až někde vzadu

za mozkem

a byla to zlá píseň:

Dej mi, Pane, ještě dnešek

a k tomu jednu noc

zejtra začnu, opravdu

nechci toho přece moc

Jenom si to v klidu

chci kapánek promyslet

zejtra ráno začnu znova

tak abych to nepoplet

Ještě dneska, Pane Bože

přece je to naposled

zejtra vstanu – někdo jinej

a chci už na to nemyslet

No ano, ráno vstal

a co udělal?

No přece…

Sprostý pití

Sprostý pití

Sprostý pití

A takhle to šlo léta

Byl v tom fakt důslednej

A že by si s tím lámal hlavu?

To občas ano

ale spíš ho někdy napadlo

že dělá něco nepatřičnýho

a pití bylo rychlejší než myšlenka

a vlastní umírání

jako by se ho netýkalo

Tak mžourá

píseň je zapomenuta

srdce skoro nebije

a v každý ulici

na něho čeká

to starý dobrý věrný

Sprostý pití…

Že by mě to nějak trýznilo –

to zas ne.

Spíš jsem byl překvapený a vděčný,

že si ty obrazy můžu

pořádně prohlédnout.

A jen mě občas napadlo:

"Proboha, kdo tohle maloval?"

Vyšlo na albech