Ticho láká němý chlad,

posílá ho do nálad,

do slov „Vážně tě mám ráda“

a možná i dál….

Už se pár dní snažím říct,

ticha v nás je čím dál víc

i výkřik má zvuk večernic.

Ztrácím se v dálkách,

strach z prázdna teď mám.

Ty dál v davu cítíš se sám....

Tichu vládne němý pláč,

nečitelný je to hráč.

Štěká ten, kdo není rváč,

dnes víc ty ho znáš.

Už se pár dní snažím říct,

ticha v nás je čím dál víc

i výkřik má zvuk večernic.

Ztrácím se v dálkách,

strach z prázdna teď mám.

Ty dál v davu cítíš se sám.

Chráníš svou tvář,

co já z toho mám?

Ty dál v davu cítíš se sám.

Ze střípků vět

skládáme svět.

Hlas cítím i v posledních pádech,

bere mi dech a já…

Ztrácím se v dálkách,

strach z prázdna teď mám.

Ty dál v davu cítíš se sám.

Chráníš svou tvář,

co já z toho mám?

Ty dál v davu cítíš se...

Ztrácím se v dálkách,

strach z prázdna teď mám.

Ty dál v davu cítíš se sám.