Neusínej, ještě ti mám co říct

nezhasínej svět kolem nás

bez tebe je Země jen půlměsíc

jen popel z doteků řas

Zahalená do tmy ti zkouším psát

slova do vět neposkládám

být si jistá, že mě máš vážně rád

zatím vítr v dlaních mám

Zastav se stůj, já jsem osud tvůj

i když věříš v jeden malý kříž

zastav se stůj, jsi židle já stůl

někdo mezi náma staví zlatou mříž

nesmířím se s tím a zpátky nevrátím

nic z toho co z nás dělá možný pár

chyť pro mě do sítí hvězdy co nesvítí

jsem přece sen, co se k ránu ti zdál

Neusínej, ještě mi máš co říct

nezhasínej svět kolem nás

bez tebe je Země jen půlměsíc

jen popel z doteků řas

Zastav se stůj, já jsem osud tvůj

i když věříš v jeden malý kříž

zastav se stůj, jsi židle já stůl

někdo mezi náma staví zlatou mříž

nesmířím se s tím a zpátky nevrátím

nic z toho co z nás dělá možný pár

chyť pro mě do sítí hvězdy co nesvítí

jsem přece sen, co se k ránu ti zdál

Stojí za to chtít od sebe trochu víc

než pár němejch kouzel z vyslovených vět

už není cesty zpět, posté a naposled

vím, že jsi odešel ..

Zastav se stůj, já jsem osud tvůj

i když věříš v jeden malý kříž

zastav se stůj, jsi židle já stůl

někdo mezi náma staví zlatou mříž

nesmířím se s tím a zpátky nevrátím

nic z toho co z nás dělá možný pár

chyť pro mě do sítí hvězdy co nesvítí

jsem přece sen, co se k ránu ti zdá