Poslední pohled a řeka slov se spouští

plyne hned kolem, však oči neustoupí

nezná její barvy

jen rám a strhnout zkouší

prozkoumat obsah se vážně nepokouší

Ten obraz věty nepostrádá

jen každý slyší co by rád

Obrazová víla, vlastní duši skrývá

nedává znát, jak moc je těžkej pád

Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí

nepoznáš, čí je vlastně ideál!

Znát víc, než rám - obrazová víla!

znát víc, než rám - vlastní duši skrývá

znát víc, než rám - obrazová víla!

znát víc, než rám - vlastní duši skrývá!

skrývá

Poslední pohled

a válka slov se spouští

řádí tu kolem, avšak oči neustoupí

nezná její barvy, jen rám

bojovat zkouší

prozkoumat obsah se vážně nepokouší

Ten obraz věty nepostrádá

jen každý slyší co by rád

Obrazová víla, vlastní duši skrývá

nedává znát, jak moc je těžkej pád

Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí

nepoznáš, čí je vlastně ideál!

Znát víc, než rám - obrazová víla!

znát víc, než rám - vlastní duši skrývá

znát víc, než rám - obrazová víla!

znát víc, než rám - vlastní duši skrývá!

skrývá

To nejsem já! Škrtí, bolí, mučí, trestá...

...představa, že znáš mě z řeky slov!

Zůstávám stejná, jako před pohledem

umírá víra, že mě poznáš rááád!!!

Obrazová víla...

že mě poznáš rád...

vlastní duši skrývá, skrývá...

Obrazová víla, vlastní duši skrývá

nedává znát, jak moc je těžký pád

Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí

nepoznáš, čí je vlastně ideál!

Znát víc, než rám - obrazová víla!

znát víc, než rám - vlastní duši skrývá

znát víc, než rám - obrazová víla!

znát víc, než rám - vlastní duši skrývá!

skrývá

obrazová víla!

znát víc, než rám - vlastní duši skrývá

znát víc, než rám - obrazová víla!

znát víc, než rám - vlastní duši skrývá!

skrývá...