VÁCLAV KOTEK

Všimněme si Cimrmanových pokusů uplatnit detektivní žánr v poezii a dramatu. Objevili jsme cenný dokument tohoto hledačství, fragment Cimrmanovi balady Maralík. Byla komponována pro recitační sbor chovanců státní věznice v Salzburgu. Dovolíme si vám ji přednést v původním Cimrmanově rozvržení pro hlasy.

SMOLJAK:

Jára Cimrman, Maralík

Slečna Tichá za přepážkou bankovky si počítá

náhle drobný mužík s taškou v záložně se ocitá

VOZÁB:

nenápadný v overalu,

v očích ale rysí svit

krokem šelmy měří halu

může to jen lupič být

ČEPELKA:

ruce vzhůru, sice střelím

SMOLJAK:

jde to jako na drátkách

již má v tašce lup svůj celý

a již mizí ve vrátkách

VŠICHNI:

hleďme Trachtu, detektiva

VOZÁB:

na místě je co by dup

VŠICHNI:

moudrou hlavou moudře kývá

VONDRUŠKA:

je to starý

ČEPELKA:

ostřílený

KOTEK:

policejní

VŠICHNI:

sup!

SMOLJAK:

Žádné strachy slečno Tichá

však my si ho najdeme

VOZÁB:

žádné strachy slečno Tichá

my mu tipec zatneme

VŠICHNI:

dva, tři hvizdy na píšťalku

je zde fenka Doubrava

ČEPELKA:

podívejme na čmuchalku

VŠICHNI:

pach stopy již nasává

ČEPELKA:

dopadla již jinčí ptáčky

vlastní řadu diplomů

VONDRUŠKA:

však co to?

VŠICHNI:

hned u zatáčky, čichá fena ke stromu

VOZÁB:

čile za ním...

VŠICHNI:

velí Trachta

ale zvíře nevnímá

kolem stromu v blátě čvachtá

povelů si nevšímá

VONDRUŠKA:

sekyru a pilu chlapci

nestůjte tu nečině

lupič zřejmě přichystal si

úkryt v stromu dutině

VŠICHNI:

řežou dubu tělo sporé

VOZÁB:

náhle slyšet volání

ČEPELKA:

dos....

SMOLJAK:

dost....

(Čepelka se omlouvá)

VOZÁB:

náhle slyšet volání

SMOLJAK:

dostal jste mě inspektore

sedím přímo nad vámi

VŠICHNI:

na větvi byl lišák jeden

(chvíle ticha)

KOTEK:

nu ten s to odpyká

SMOLJAK:

důmyslem a psem svým veden

již ho Trachta.... již...

VŠICHNI:

(několikrát se jim nedaří začít na jednu dobu)

...již ho Trachta zatýká

VOZÁB:

slečna Tichá štěstím vzkvétá

veselo skáče chytrý psík

VŠICHNI:

lupič dostal čtyři léta

VONDRUŠKA:

jmenoval se Maralík